Je to ve hvězdách – 1 část.

Lidé touží znát svůj osud, svou budoucnost, snaží se nahlédnout za oponu všedního života a porozumět silám, které řídí tento svět. Někde tady můžeme hledat příčinu popularity astrologie. Téměř ve všech novinách (kromě těch skutečně seriózních) vycházejí horoskopy, lidé jsou ochotni platit velké částky a nechávají si vypracovat osobní horoskopy. I v 21. století lidé věří tomu, že hvězdy ovlivňují jejich osudy a běh dějin. Tato víra však není ničím novým.
Nebeská tělesa sledovali lidé už v dávném starověku, o čemž svědčí mnohé archeologické objevy a památky, jako například anglické Stonehenge. Astrologii se věnovaly různé civilizace, mnohdy velmi vzdálené od sebe. Dnes například roste popularita čínských horoskopů, které používají jiná znamení, než naše „evropské“ horoskopy. Skutečně se dá astrologii věřit? Podívejme se na ni ve světle Písma a zjistěme, jaký je Boží pohled na tuto okultní vědu.

Hvězdy a hvězdopravci v Bibli

O hvězdách se v Božím slově píše už od samotného začátku. Hvězdy a planety jsou Božím stvořením.

I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci! Budou na znamení časů, dnů a let. Ta světla ať jsou na nebeské klenbě, aby svítila nad zemí. A stalo se tak. Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. Bůh je umístil na nebeskou klenbu, aby svítila nad zemí, aby vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Viděl, že to je dobré.“ (Gn 1:14-18)

Při výkladu Bible se častokrát uplatňuje tzv. pravidlo první zmínky, které říká, že ty nejdůležitější skutečnosti a principy se nacházejí v první zmínce o dané věci v biblickém textu. Proto je kniha Genesis jednou z nejdůležitějších. Obsahuje informace o původu a příčině všech věcí.

Hvězdy byly stvořeny s následujícími charakteristikami: 1. hvězdy jsou zdrojem světla, 2. na rozdíl od slunce hvězdy spolu s měsícem „vládnou v noci“, tzn. že jsou viditelné během noci, 3. pohyby nebeských těles jsou ukazatelem plynutí času „znamením časů dnů a let“. V tomto „rodném listu“ nebeských těles nenalézáme žádnou zmínku o tom, že hvězdy a jejich vzájemné postavení by mělo nějaký vliv na lidský osud.

V Mojžíšově zákoně nalézáme vážné varování před modlářstvím, tedy uctíváním Bohem stvořených věcí a připisováním jim magických schopností:

„V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte, abyste se nezvrhli a neudělali si tesanou sochu, žádné sochařské zpodobení: zobrazení mužství nebo ženství, zobrazení jakéhokoli zvířete, které je na zemi, zobrazení jakéhokoli okřídleného ptáka, který létá po nebi, zobrazení jakéhokoli plaza, který se plazí po zemi, zobrazení jakékoli ryby, která je ve vodách pod zemí; abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem.“ (Dt 4:15-19)

Pro pohanské národy a zejména pro Babyloňany (Kaldejce) byly hvězdy božským světem, hodným uctívání. Astrologie byla pěstována na dvoře babylónských králů, kteří nečinili žádná rozhodnutí bez toho, aby se neporadili se svými hvězdopravci. S touto praxí byl Boží lid konfrontován v období babylonského zajetí. V knize Daniel, čteme příběh o snu krále Nebúkadnesara, kterému král nerozuměl a který ho velice rozrušil. Reagoval tak, že „rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo.“ (Da 2:2) Královští astrologové však selhali a nedokázali vyřešit králův problém. Byl to ale Hospodinův prorok Daniel, který rovněž sídlil na babylonském královském dvoře, kdo Nebúkadnesarovi přinesl výklad jeho snu se slovy:

„Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství.“ (Da 2:27-28)

Vidíme tedy, že prorok Daniel dokazuje v konfrontaci s Nebúkadnesarovými hvězdopravci jejich neschopnost přijmout pravé duchovní zjevení, které dokáže zprostředkovat jedině Boží Duch. Svým úspěchem vstoupil Daniel do podvědomí Babyloňanů jako člověk „v němž je duch svatých bohů“ a byl králem ustanoven „nejvyšším z věštců, zaklínačů, hvězdopravců a planetářů“ (Da 5:11), tedy hlavou královského ministerstva pro věštby a prognózy. Vidíme, že Boží služebník plný Ducha Svatého dokázal obstát i v tomto magií a okultizmem prosyceném prostředí, zachovat si čistotu víry, zjevení a vztah s Bohem. Danielovy spisy o příchodu Mesiáše se zřejmě staly známými mezi babylónskými věštci. Zde někde můžeme hledat příčinu příchodu „mágů od východu“ kteří se přišli poklonit narozenému Kristu, protože viděli „jeho hvězdu“. (Mt 2:1.2) Ze skutečnosti, že se Kristu poklonili i představitelé okultních nauk, které jsou vůči Bohu nepřátelské, můžeme usuzovat to, jak velmi významnou událostí bylo pro duchovní svět narození Božího Syna.

stonehege 1
Stonehenge – komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii. Podle některých se jedná o starověkou astrologickou observatoř a kultovní místo.

Biblické hodnocení babylonské kultury prosáknuté magickými rituály a astrologickými předpověďmi je velmi přísné. Prorok Izajáš oznamuje Hospodinův soud nad babylonskou dcerou následujícími slovy:

„Dolehne na tebe zlo a nebudeš je umět odčarovat, postihne tě neštěstí a zažehnat je nedokážeš. Dolehne na tebe náhlý zmar, ani si to nestačíš uvědomit. Postav se tu se svým zaklínáním, se spoustou svých kouzel, jimiž se od mládí zaměstnáváš! Snad budeš mít úspěch, snad naženeš strachu. Zmalátnělas přes svá velká rozhodnutí. Jen ať se postaví a zachrání tě ti, kdo pozorují nebesa, kdo zírají na hvězdy, kdo při novoluní uvádějí ve známost, co by tě mohlo potkat. Hle, jsou jako sláma, spálí je oheň. Ti nevysvobodí z moci plamene ani vlastní život. Nezbude ani žhavé uhlí pro ohřátí ani oheň, u něhož by bylo možno sedět.“ (Iz 47:11-14)

O babylonských astrolozích se dočítáme, že „pozorují nebesa“. Tento hebrejský výraz hovrú šámajim se dá též přeložit jako „krájí nebesa“ nebo „rozdělují nebesa“. Jedná se zde o kreslení pomyslných čar mezi nebeskými tělesy a o zkoumání jejich vzájemných poloh a konstelací. Duchovní moc těchto astrologů však nedokázala odvrátit Boží soud přicházející na Babylon právě kvůli jeho okultizmu a čarování. Spoléhání se na astrology nikdy žádné civilizaci nepomohlo.

zdroj: milost.sk

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *