Setkání mládeže chata Jeseníky 2022
Na letní soustředění v Jeseníkách se sjela mládež z různých koutů republiky. Ústředním tématem byla Boží přítomnost
Zapadlou chatu v malé dědině obklopené lesy a horami už ve středu večer rozezněly modlitby a chvály. Do Supíkovic dorazili mládežníci z Brna, Třebíče, Břeclavi, Prostějova, Olomouce, Šumperka, Plzně, Hradce Králové a Tábora nejen proto, aby si užili výlety a hry s přáteli, ale hlavně proto, aby se setkali s Bohem a posunuli svůj život a vztah s Ním na další úroveň.
První večer posloužil chválou i slovem pastor plzeňského sboru Robert Štěpán. Načal téma Boží přítomnosti v našich životech, které pak rozvíjel i v následujících dnech. Robert poukázal na významný rozdíl, kdy je Boží přítomnost kolem nás a kdy je v nás. Například Jidáš, když chodil s Ježíšem, byl v Boží přítomnosti, ale protože ji neměl v sobě, tak i nadále kradl z pokladny. V první řadě proto musíme mít lásku k lidem. Člověk nemůže mít v srdci pomluvy, pohrdání či nenávist a Boží přítomnost současně. Pak je třeba číst Boží slovo, abychom jej mohli i zachovávat – je tedy nutné dát Bohu svůj čas, chválit Jej a být pokorný. Protože jsme chrámem Ducha svatého, je potřeba aby v nás opravdu přebýval. A protože Bůh přebývá mezi svým lidem, máme trávit svůj čas i s ostatními věřícími v církvi.
Čtvrteční dopoledne mládežníci trávili v uctívání a modlitbách. Na rozdíl od předešlých let si totiž nemuseli sami připravovat oběd, protože se po celé dny soustředění o tělesnou potravu staraly dvě ochotné a šikovné kuchařky. Odpoledne se všech třiadvacet mladých vydalo na jesenickou rozhlednu Zlatý chlum. Počasí nám díky Bohu přálo a tak jsme si po návratu z výletu mohli opéct špekáčky. Večer chválami provedl tým složený z brněnské, prostějovské a břeclavské mládeže a připravil půdu v srdcích pro kázané slovo, kterého se opět ujmul Robert. Navázal na téma Boží přítomnosti v nás aneb jak být veden Duchem svatým. Zdůraznil, že aby v nás mohl Duch přebývat, musíme mít v pořádku své nitro, nesmí být v srdci temnota ani sucho. Shrnul body, které tyto stavy působí a pokračoval tím, že máme v prvé řadě poznat Boží hlas, abychom věděli, za kým máme jít. Jeho hlas poznáme jen tehdy, když s ním budeme trávit čas a hledat jej celým svým srdcem. Člověk na sebe ale zároveň nesmí být na sebe přísný, pokud se mu něco nepovede napoprvé. Má to ale zkoušet tak dlouho, dokud se to nepovede. Bůh jej v tom podpoří, stejně jako otec podporuje své dítě, když se učí chodit.
Páteční dopoledne jsme si opět užili chvály a Robert pokračoval v sérii kázání, tentokrát na téma, jak zaujmout Boží pozornost. Na úvod posluchačům vysvětlil, že jestli Boha zanedbávali celé týdny, nepotrvá pár dní, než se vrátí na úroveň vztahu, který měli předtím. Budou si muset projít zkouškou času, aby Mu dokázali, že to myslí opravdu vážně. Pak uvedl několik příkladů lidí z Bible, kteří zaujali Boží pozornost. Například Kornelius, který dělal, co se Bohu líbilo, Chana, která se vroucně modlila nebo Zacheus, který udělal něco víc, než ostatní, aby se mohl setkat s Ježíšem. Pak Robert pokračoval tématem, jak vyjít z chaosu. Na cestu ven potřebujeme jasné světlo, které nám dává Bůh. Na příkladu vody z Mary pastor ukázal, že člověk nesmí reptat, pokud jej Bůh do něčeho povolal, ale situace se neodvíjí, jak člověk očekával. Když vyvstane chaos, tak místo hořkosti a reptání máme vzít Boží slovo (kus dřeva) a vhodit jej do té situace. Stejně tak máme Slovo vhodit i do našeho srdce, aby jej Bůh mohl proměnit.
Po obědě jsme hráli karetní i deskové hry a pak se vydali na výlet kolem chaty. Večer pastor Robert posloužil modlitbou za každého účastníka, kytarista Petr posluchače povzbudil tím, že máme jít ve víře jako Abraham, který minimálně rok putoval, než Bůh řekl, kde se má zastavit, protože je na místě, které mu připravil. Robert mluvil o průlomu v každé životní oblasti, kterého lze dosáhnout skrze modlitbu průlomu. Pak mládežníky povzbudil k evangelizaci služebník z Brna, Tomáš Kuba, a na závěr se uskutečnila diskuze o argumentech, se kterými se mladí setkali, když někomu vydávali svědectví.
Letní soustředění se letos konalo už po třetí a každým rokem je vidět, jak se mladí lidé posouvají, rostou a jak Bůh pracuje v jejich životech.
„Pokaždé, když přijedu na chatu, cítím se, jako bych všechny své starosti nechal doma a užívám si skvělý čas v Boží přítomnosti se spoustou přátel kolem sebe.“ Matěj, 21 let
„Líbilo se mi kázání, které mluvilo k naší generaci a společně strávený čas.“ Káťa, 17 let
„Na mládežnické chatě mě vždycky zasáhne kázané Boží slovo. Vždy odcházím nasměrovaný přímo na Pána.“ Sam, 20 let
„Vždy, když jsem na chatě, tak cítím, jak se můj život mění k lepšímu díky kázanému Božímu slovu a začínám být jiným člověkem. Samozřejmě si užívám i čas s lidmi, kteří věří v Ježíše Krista stejně jako já.“ Janča, 16 let
S radostí píšu, že se nás letos sešlo víc než v předchozích dvou letech a ráda bych na příští letní soustředění pozvala i tebe. Jestli chceš zažít nový Boží dotyk ve svém životě, posunout vztah s Bohem na novou úroveň, získat nové přátele a vidět krásy českých hor, je chata v Supíkovicích tou nejlepší volbou!
Závěrem chci poděkovat všem služebníkům, bez kterých by se soustředění nemohlo uskutečnit. Soni Matějkové, Robertu Štěpánovi, kuchařkám Janě Kubové a Evě Neoralové i technikům Janu Badinovi a Petru Francovi. A největší díky, všechna sláva a chvála patří Bohu!
Těšíme se na příští rok. Buďte požehnaní!
