Bibli nestačí pouze číst

Křesťané a Bible patří k sobě, alespoň tedy v případě znovuzrozených, živých křesťanů, jejichž víra není pouze formální příslušností k určitému světonázoru, ale něčím, co skutečně žijí.

V tomto období, na začátku roku, lidé většinou dělají různá rozhodnutí a předsevzetí ve snaze změnit svůj život k lepšímu a napravit různé nedostatky. Křesťané se většinou rozhodují, že se budou více modlit a číst Bibli, že se polepší v otázce křesťanské disciplíny a budou vést posvěcenější životy. Tento článek má za cíl pomoci těm, kteří chtějí obnovit a oživit svůj vztah s Božím slovem.

Není to obyčejná kniha

To, co si potřebujeme uvědomit jako první, je skutečnost, že Bible není pouze jednou z knih v naší knihovně. Pokud křesťan nevlastní sbírku Biblí, podobně jako autor tohoto textu, jeho Bible nemá v knihovně co dělat, má být po ruce a má být používána. Bible je nezbytně nutnou součástí křesťanova každodenního života. Člověk, který chce prožít svůj život ve vztahu s Bohem a ve společenství s Ním, se potřebuje věnovat Písmu každý den. Schválně zde používám sloveso „věnovat se“, protože, jak se dozvíme za chvíli, Bibli nestačí pouze číst.

Každý milovník knih, který se obrátí ke Kristu, rychle zjistí, že Bible není pouze obyčejná kniha, není to žádná oddechová literatura a nedá se číst způsobem, jakým čteme romány a ostatní beletrii. Bible je více než kniha. Její řecký název Biblia, doslova znamená „knihy“ nebo přesněji „svitky“. Bible je tedy něco jako knihovna v jednom svazku.

Biblické knihy Staré i Nové smlouvy jsou souborem spisů autorů žijících v různých dobách na různých místech. Tyto spisy vznikaly v rozpětí přibližně 1600 let (od cca 1500 př. Kr. do 100 po Kr.). Celkem jde o 66 různých knih, na jejichž napsání se podílelo více než 30 autorů. Od ostatní světové literatury odlišuje texty Bible skutečnost, že jsou inspirovány Bohem. Apoštol Pavel prohlašuje: „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku.“ (2Tm 3,16-17) Sám Bůh tedy svým Duchem působil na pisatele textů Písma a výsledkem tohoto jeho působení je literatura, kterou můžeme směle nazvat Slovem Božím, jejíž četba je pro člověka a jeho duchovní rozvoj nenahraditelná. V jiné biblické pasáži tvrdí apoštol Petr, že pozemští autoři biblických textů byli doslova „unášeni Duchem Svatým“ (2Pt 1,21). Inspirovanost Písma dokazuje též skutečnost, že navzdory takovému množství autorů, kteří psali v různých dobách a na různých místech, tvoří Bible souvislý teologický celek, který nám zprostředkovává komplexní zjevení o Bohu a odhaluje dějiny spásy.

Duchovní pokrm

Písmo nejenže obsahuje informace důležité pro osobní spasení jednotlivce, ale je také duchovní potravou. Když ďábel pokoušel Pána Ježíše a snažil se ho svést tím, že apeloval na jeho fyzický hlad po tom, co se Pán 40 dní postil a úplně vyhládl, Ježíš mu odpověděl známými slovy: „Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ (Mt 4,4) Když zde Pán hovoří o kaž­dém slově vycházejícím z Božích úst, v řeckém originále Nové smlouvy je pro „slovo“ použit výraz réma. Réma doslova znamená vyslovené slovo, výrok. Boží slovo všeobecně označujeme jiným řeckým slovem logos, jde o celý biblický text, který čteme. Logos obsahuje informace o Bohu, které se z něj můžeme naučit, přemýšlet o nich a ve své mysli je systematizovat. Pokrmem pro našeho ducha, našeho vnitřního člověka, v němž přebývá naše schopnost věřit, je však réma. Když čteme Bibli nebo posloucháme biblické kázání, mnohokrát se stane, že nás výroky Božího slova vnitřně hluboce zasáhnou. Je to, jako kdyby k nám Bůh osobně promluvil. Toto je chléb, který náš duch potřebuje, nenahraditelná zkušenost, kterou potřebujeme pravidelně zažívat, něco, co se nám při čtení jakékoli jiné literatury nestane. Právě proto je Písmo svaté výjimečné a hodné naší pravidelné pozornosti.

Zdroj života a zdraví

Moudrý král Šalomoun napsal následující slova: „Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, nakloň ucho k mým řečem. Ať nesejdou z tvých očí, střež je v hloubi svého srdce. Neboť jsou životem pro ty, kdo je nalézají, uzdravením pro celé jejich tělo.“ (Př 4,20-22) Dalším důvodem, proč věnovat pozornost Božímu slovu, je jeho nesmírně blahodárný vliv na naše zdraví. Šalomoun ho zde nazývá uzdravením. Tento hebrejský výraz marpe, doslovně znamená lék nebo kúra. Pravidelná četba Bible je tedy jakousi terapií, která člověku přináší nejen duševní, ale také tělesné zdraví, o čemž otev­řeně a nezakrytě hovoří.

Boží výroky jsou „životem pro ty, kdo je nalézají“. Toto Šalomounovo tvrzení má pro nás zásadní význam. Podstatou naší křesťanské víry je věčný život, který jsme přijali, když jsme uvěřili v Krista a přijali ho jako svého Pána a Zachránce. Tento život v nás ještě posiluje Boží slovo. Kdysi dávno jsme kvůli pádu do hříchu našich prapředků přišli o přístup ke stromu života v rajské zahradě. Bůh nám však ze své milosti dal svého Syna Ježíše Krista a Písmo, které můžeme s otevřeným srdcem číst, a tak být napojeni na zdroj nebeského života.

Mojžíšova rada

Izraelský národ je znám svou obrovskou úctou a láskou k Písmu. Pro Židy je běžné znát zpaměti rozsáhlé pasáže Tóry, „mít zálibu v Zákoně Hospodinově“ (Ž 1,2) a vůbec věnovat Bibli velkou pozornost.

Byl to právě Mojžíš, kdo v 6. kapitole Deuteronomia vysvětloval izraelskému lidu, jak má přistupovat k Božím příkazům a ustanovením, říkal: „Toto jsou příkazy, ustanovení a nařízení, která mi Hospodin, váš Bůh, přikázal vás učit, abyste je plnili v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili. Aby ses bál Hospodina, svého Boha, a po všechny dny svého života zachovával všechna jeho ustanovení a jeho příkazy, které ti přikazuji, ty i tvůj syn i tvůj vnuk, aby se prodloužily tvé dny. Poslouchej je, Izraeli, zachovávej a plň je, aby se ti vedlo dobře a velmi jste se rozmnožili v zemi oplývající mlékem a medem, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců. Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci. Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš. Přivaž je jako znamení na ruku, ať jsou značkou mezi tvýma očima. Napiš je na veřeje svého domu a na své brány.“ (Dt 6,1-9)

logos-01-2017-modlitebne-remienky.jpg

Tato Mojžíšova slova jsou velikou inspirací i pro nás, Boží lid 21. století. Potřebujeme totiž dát Božímu slovu v našich životech takové místo, jaké mu náleží. Kazatelé dnešních časů se snaží přesvědčit návštěvníky svých shromáždění, aby vůbec četli Bibli, alespoň tři kapitoly denně, aspoň kapitolu. Mnozí dlouholetí křesťané se sklopenýma očima přiznávají, že ještě nepřečetli celou Bibli. Přitom jsme díky komunikačním technologiím vystaveni nepřetržitému proudu informací, které neustále konzumujeme a které doslova zahlcují naši mysl. Všechny ty zpravodajské portály, sociální sítě, proud bezduchého slova a hudby z komerčních rádií či ohlupující pořady v televizi způsobují to, že pro moderního člověka je stále těžší se soustředit na otázky, na kterých skutečně záleží, a přemýšlet o nich. Boží hlas, který k nám hovoří při čtení Bible, zaniká uprostřed tohoto chaosu. Proto nestačí, abychom svou Bibli jen občas četli.

Během husitských válek prohlásil tehdejší papež Pius II., že „Táborská žena zná Bibli lépe, než leckterý kněz“. Ano, Bibli nestačí číst, Bibli potřebujeme znát. Znalosti Bible dosáhneme jedině tak, že ji budeme studovat a budeme se ji učit přesně tak, jak nám to radí, či spíše přikazuje, Mojžíš.

S poznáním Božího slova a jeho plněním v životě věřícího je spojeno požehnání, vstup do zaslíbené země a rozmnožení se v ní. Dosažení tohoto požehnání však nemůžeme oddělit od kvality našeho charakteru a postojů (od bázně Boží) a od práce na Božím díle (úsilí o obsazení země zaslíbené).

Mojžíš zdůrazňuje Izraelcům, že mají celou svou bytostí milovat Boha – „celým srdcem, celou duší a celou silou“. Tento verš je v církvi velmi dobře znám a lidé jej poměrně často citují. Mnohdy si však neuvědomují, že milování Boha není pouze jakýsi vnitřní postoj silné sympatie ke Stvořiteli, ale projevuje se také láskou k Božím výrokům a jejich naplňováním. Vidíme to hned v následujících Mojžíšových slovech.

Boží výroky mají být v našem srdci. Máme je znát a být s nimi vnitřně ztotožněni. Bible má mít centrální místo v rodinném životě křesťanů. Rodiče mají Boží slovo učit své děti i svá vnoučata. Lidé mají o Bibli mluvit, a to doma i na cestách. S Písmem máme uléhat a máme se s ním i probouzet.

Potom dává Mojžíš Izraeli doporučení, které ortodoxní židé dodnes dodržují. Při modlitbě si pomocí řemínků přivazují výňatky z Božího slova na ruku a na čelo a malé krabičky s Božím slovem upevňují také na zárubně dveří svých příbytků a na své brány. Toto všechno má symbolický význam.

Boží slovo na našem čele znamená, že náš vnitřní myšlenkový svět mu má být podřízen a má jím být formován. Výroky Písma mají také ovlivňovat naše skutky a celé naše životní dílo, a proto ho máme mít symbolicky upevněno na ruce. Kdykoli vycházíme ze svého domova do světa a kdykoli se opět vracíme domů, výroky Písma na zárubních našich dveří nám připomínají, že máme poslouchat Pána, když jsme doma i když jsme na cestách. Boží slovo střeží též naše brány přede vším zlým, které by do našich životů chtělo přijít zvenčí. Jak velmi důležité je pro nás to, co Bůh hovoří!

Informace a hodnoty obsažené v Písmu představují základ, formující náš světonázor a životní praxi. Možná to zní nemoderně, ale je to jediný způsob, jak můžeme v této době obstát a být použitelní pro Krista jako „sůl země a světlo světa“.

Chce to čas a systém

Začátek nového roku je jedinečnou příležitostí k obnově našeho vztahu s Božím slovem. Začněme ho seriózně studovat, poznávejme ho a učme se ho. Učiňme vše pro to, aby hlas Toho, kdo stvořil svět a v Kristovi nás povolal k životu, nezanikl uprostřed informačního šumu tohoto světa. Buďme skutečnými „lidmi knihy“, lidmi Bible. Vezměme si k srdci slova, která Bůh řekl Jozuemu: „Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Budeš nad ním rozjímat ve dne i v noci, abys zachovával a konal všechno, co je v něm zapsáno, protože tehdy dosáhneš na své cestě úspěchu a tehdy budeš rozumně jednat.“ (Joz 1,8)

V biblických citacích je použit Český studijní překlad Bible.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *