Pokračujeme 41 . týden

V 3. Mojžíšově 23. jsou popsány biblické svátky – je jich sedm. Sobota, pak jarní svátky (Velikonoce, svátek Prvotin a svátek Letnic) a potom svátky podzimní (svátek Troubení, Smíření a svátek Stánků). V těchto svátcích je zakódován dokonalý plán spásy pro člověka.

Sobota

je naplněna v Kristu Ježíši. Když jsme uvěřili, vstoupili jsme do odpočinku, který sobota, jako konkrétní den v týdnu, nepřinesla. Když jsme se znovu narodili, vstoupili jsme do Krista, jsme občané nebes. V Kristu Ježíši můžeme prožívat sobotu každý den.

Velikonoce (Pesach)

je vzpomínka na to, jak vyšli z Egypta, a klíčovou roli hraje pesachový beránek, který byl zabit a jeho krev ochránila Izraelce od zhoubce, od smrti. Na Velikonoce umírá Beránek Boží Ježíš Kristus a tím byl svátek Pesach naplněn.

Svátek Prvotin

byl v první den po sobotě, který následoval po Velikonocích a byl naplněn vzkříšením Ježíše Krista, neboť Ježíš je prvotinou vzkříšení.

Svátek Letnic

byl přesně sedm týdnů od svátku Prvotin a naplnil se tím, že byl vylit Duch svatý. Svátek Letnic mluvil o sklizni a Duch svatý byl vylit právě proto, aby byla úspěšná žeň duší.

Všechny tyto svátky byly naplněny, není třeba se k nim vracet a důležitější než jejich slavení je, aby se realita, které byly předobrazem, naplno realizovala v našich životech.

Zmíněné svátky se naplnily dokonale a přesně.
Nyní prožíváme vzrušující období, kdy probíhají svátky podzimní. A proto je důležitější soustředit pozornost právě na ně. Přesněji řečeno, církev má soustředit pozornost na první z těchto svátků a to je Svátek troubení (Roš Hašana). Naplní se tehdy, když přijde Pán a církev bude vytržena do nebes. Prozkoumejme své životy a připravme se – bděme!

Jeden komentář k “Pokračujeme 41 . týden

  • 16.7.2024 o 22:26
    Permalink

    Bratři a sestry,
    zdravím vás v Duchu a ve jménu našeho Pána Ježíše Krista! Musím vás však s láskou a v Kristu mírně poopravit. Nejen sobota (snad jediní, kdo to se sobotou dodnes nepochopil, jsou zákoničtí adventisti), ale celý zákon byl naplněn, to znamená byl ukončen, zrušen a naprosto zneplatněn v Kristu na Golgotě! Nejen sobota, ale celý Zákon bez jediné výjimky! Kdo jakýmkoli způsobem staví na Zákoně, nebude vpuštěn do království Nebes! Modlím se jazyky lidskými i andělskými, aby všichni tuto pravdu Duchem poznali a mohli skutečně spočinout v odpočinutí Pánově!!

    „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však činil a učil, ten bude v království Nebes nazván velkým. Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do království Nebes určitě nevstoupíte.“ Mat 5,17-20
    Tu povstali někteří, kteří uvěřili ze strany farizeů, a říkali, že se pohané musí obřezávat a musí se jim nařizovat, aby zachovávali Mojžíšův zákon. Apoštolové a starší se shromáždili, aby tu věc prozkoumali. Když došlo k velkému sporu, povstal Petr a řekl jim: „Muži bratři, víte, že si mě Bůh odedávna mezi vámi vyvolil, aby skrze má ústa pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili. A Bůh, jenž zná lidská srdce, jim vydal svědectví, když jim dal Ducha Svatého tak jako i nám a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, když vírou očistil jejich srdce.  Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na šíji učedníků jho, které nebyli schopni unést ani naši otcové ani my?  Ale věříme, že jsme zachráněni milostí Pána Ježíše stejně jako oni. “ Skut 15,5-11
    Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí. Řím 6,10
    Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří. Řím 10,4
    Když však víme, že člověk není ospravedlňován ze skutků Zákona, nýbrž skrze víru v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni z víry Kristovy, a ne ze skutků Zákona, protože ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk. Neodmítám milost Boží, neboť jestliže spravedlnost je ze Zákona, potom Kristus zemřel nadarmo. Gal 2,16 a 21
    Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste se blízkými v krvi Kristově. Neboť on je náš pokoj; on oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu, ve svém těle zrušil nepřátelství — Zákon s jeho příkazy a ustanoveními —, aby v sobě z těch dvou stvořil jednoho nového člověka, učinil pokoj a oba dva usmířil s Bohem v jednom těle skrze kříž, v němž zabil to nepřátelství. Efez 1,13-16

    Bohužel mnoho bratrů a sester z nejrůznějších údů Církve, tomuto stále nerozumí – mají nejen za to, že neděle je jakousi novosmluvní náhradou za sobotu (o nedělích se scházíme k modlitbám a chválám jen proto, že v ten den byl náš Pán vzkříšen z mrtvých, se Zákonem to nemá co dělat! „Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.“ Řím 14,5), ale také považují zbytek desatera za stále platný. Zákon však není z Ducha! Kdokoli se drží a zachovává jakoukoli, i sebemenší část Zákona, nežije v Božím synovství a svobodě Ducha, ale otročí živlům a mocnostem stejně jako staří židé zachovávající Zákon, jako synové neposlušnosti a děti hněvu libující si v poníženosti a uctívání andělů. My jsme však děti Boží, ne otroci!

    Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! Řím 8,15
    Stejně i my, když jsme byli nezletilí, byli jsme v otroctví pod živly světa.  Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, a abychom přijali synovství. A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí, ducha, který volá: ‚Abba, Otče.‘ Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic skrze Boha. V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohy. Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit? Zachováváte dny, měsíce, období a roky! Bojím se o vás, abych se pro vás nakonec nelopotil nadarmo.  Řekněte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem: Což neslyšíte Zákon? Neboť je napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. Ten z otrokyně se však narodil podle těla, ten ze svobodné skrze zaslíbení.  Je to řečeno alegoricky: Tyto ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sinaj, která rodí děti do otroctví, a to je Hagar.  Hagar je hora Sinaj v Arábii. Ta odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť ten je v otroctví se svými dětmi. Ale horní Jeruzalém je svobodný a ten je naší matkou. Neboť je napsáno: ‚Raduj se neplodná, která nerodíš, propukni v jásot a vykřikni ty, která nemáš porodní bolesti, protože mnoho je dětí té osamělé, více než té, která má muže.‘ Vy však, bratři, jste jako Izák dětmi zaslíbení. Ale jako tenkrát ten, který byl zrozený podle těla, pronásledoval toho, který se narodil podle Ducha, tak je tomu i nyní. Co však praví Písmo? ‚Vyžeň otrokyni i jejího syna, neboť syn otrokyně nebude dědicem spolu se synem‘ svobodné. Proto, bratři, nejsme děti otrokyně, nýbrž té svobodné. Gal 4,3-11 a 21 až 31
    K té svobodě nás Kristus osvobodil. Stůjte tedy pevně a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví. Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. Gal 5,1 a 13
    Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá provinění a pro své hříchy,  v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti. Mezi nimi jsme kdysi i my všichni žili v žádostech svého těla, dělali jsme to, co se líbilo tělu a mysli, a tak jsme byli svou přirozeností děti hněvu tak jako ostatní. Efez 2,1-3
    I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil  a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.  Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm. Ať vás tedy nikdo nesoudí pro pokrm a pro nápoj nebo kvůli svátku, novoluní nebo sobotám. To všechno je stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, kdo se nechá unášet tím, co viděl, bezdůvodně se nadýmá pod vlivem svého tělesného smýšlení a nedrží se hlavy, z níž celé tělo, podporováno a drženo pohromadě klouby a spoji, roste Božím růstem. Kolos 2,13-19

    Pozor na to – Zákon je litera, je to zhouba, která zabíjí!

    On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy, ne litery, nýbrž Ducha; neboť litera zabíjí, ale Duch obživuje. 2. Kor 2,36

    Nejsme přece žádní zapšklí starozákoníci, ale svobodné novosmluvní děti Boží! A co je to Nová smlouva?

    Neboť kdyby ona první smlouva byla bez vady, nehledalo by se místo pro druhou. Neboť kárá svůj lid a říká: „Hle, přicházejí dny, praví Pán, kdy uzavřu s domem Izraele a s domem Judy smlouvu novou; ne podle smlouvy, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; nezůstali totiž v mé smlouvě, a já jsem je zanechal, praví Pán. Protože toto je smlouva, kterou uzavřu s domem Izraele po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a napíši jim je na srdce; a budu jim Bohem a oni mi budou lidem. A nikdo už nebude učit svého spoluobčana a nikdo svého bratra slovy: ‚Poznej Pána‘, neboť mě budou znát všichni, od nejmenšího až do největšího z nich, protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu.“  Když mluví o ‚nové smlouvě‘, prohlašuje tu první za zastaralou. Co však zastarává či stárne, je blízko zániku.  Žid 8,7-13

    Duch zjevně vyučuje, že první smlouva, tedy Zákon, je závadná, zastaralá a zaniklá!! Proto musela přijít Nová smlouva, aby tu závadnou starou nahradila. Nová smlouva je o prominutí hříchů a spáse, která se projevuje radostí, svobodou, dokonce i smíchem v Duchu, nemá nic co do činění se Zákonem! Hosana!!! Křesťan má následovat zákon Kristův, zákon všeobjímající lásky, nikoli starý Zákon. Kristův zákon je pravý zákon svobody!

    Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání. Jak 1,25
    Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. Jak 2,12

    Skutky v Duchu, skutky lásky jsou tím zákonem svobody, kterým budeme souzeni, nemá se Zákonem nic společného. Zákon je závadný! V Duchu jsme zcela svobodní bez jakýchkoli závazků!

    Ten Pán je Duch. Kde je Duch Pánův, tam je svoboda. 2. Kor 3,17

    Chvála Pánu!!! Halelujah!!! Pryč se sobotou, pryč s celým Zákonem! Zákon je svazující mojžíšovské břemeno, které nemá v křesťanském životě co dělat. Už neplatí nejen sobota, ale žádné další přikázání nejen širšího Zákona, ale ani desatera! Kdo ctí jakékoli přikázání toho těžkého svazujícího břemene, není kristovec, ale jen starozákonní zákoník a farizeus! Farizeové přece proklínali ty, kteří neznali Zákon.

    Farizeové jim odpověděli: „I vy jste svedeni? Uvěřil snad v něho některý z vůdců nebo z farizeů?Jen tento zástup, který nezná Zákon — jsou prokleti.“ Jan 7,47-49

    Kdo uznává Zákon v jakékoli míře, je falešný učitel přinášející falešné evangelium a je našim Bohem proklet a takoví lidé nemají rádi Pána a nevstoupí do nebe!

    Ale i kdybychom vám my nebo sám anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo zvěstuje jako evangelium něco mimo to, co jste přijali, budiž proklet! Gal 1,8,9
    Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.‘ Gal 3,10
    Kdo nemá rád Pána, ať je proklet! Marana tha! 1. Kor 16,22

    Tito prokletí lháři a zákoničtí přisluhovači Ďábla budou mučeni hroznými bolestmi škvařením zaživa při plné citlivosti každého jednoho nervu v síře a ohni navěky bez jediné sekundy úlevy! Halejujaaa!!!

    „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! Mat 25,41
    Bude také pít z vína Božího rozhorlení, které je nalito neředěné v číši jeho hněvu; a bude mučen v ohni a síře před svatými anděly a před Beránkem. Dým jejich muk vystupuje na věky věků a dnem i nocí nemají odpočinutí. Zjev 14,10 a 11
    Avšak bázliví, nevěřící, ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, vrahové, smilníci, kouzelníci, modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou, což je smrt druhá.“ Zjev 21,8
    A nevstoupí do něho nic nečistého ani ten, kdo činí ohavnost a lež, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života. Zjev 21,27

    CHVÁLA PÁNU a AMEN!!!

    Reply

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *