Zachránce Židů Raoul Wallenberg byl popraven na Stalinův příkaz

MOSKVA – V červnu letošního roku vydané deníky Ivana A. Serova, prvního šéfa sovětskéKGB, konečně pomohly zodpovědět otázku, která uvrhovala do nejistoty historiky po desetiletí, totiž jak skončil život švédského diplomata Raoula Wallenberga. Ten pomohl za druhé světové války desetitisícům maďarských Židů uniknout smrti v nacistických plynových komorách tím, že jim vystavoval ochranné cestovní pasy. V roce 1945 se však ocitl v Budapešti obklíčené Rudou armádou a poté jeho stopy mizí. Od padesátých let Rusko tvrdilo, že Wallenberg zemřel na selhání srdce v cele vězení Lubjanka, kde sídlila centrálaKGB, toto tvrzení však nikdy nebylo podloženo dokumenty. Také společné téměř deset let trvající pátrání ruských a švédských historiků v archivech v 90. letech nepřineslo žádné výsledky. Nyní objevený a zveřejněný deník velitele KGB je prvním písemným dokladem toho, co historikové až doposud pouze přepokládali, že totiž byl švédský diplomat po nařčení ze špionáže sovětským režimem popraven.

wallenberg1
Památník Raoula Wallenberga, zachránce desetitisíců Židů, v Londýně.

Deníky Ivana Serova, který stál v čele sovětské tajné policie v letech 1954 až 1958, byly objeveny před čtyřmi lety během renovace ve zdech jeho moskevského bytu. Pod názvem „Poznámky z kufříku: tajné deníky prvního předsedy KGB, nalezené 25 let po jeho smrti“ byly letos v červnu v Rusku vydány knižně.

„Nemám pochyb o tom, že Wallenberg byl zlikvidován v roce 1947,“ píše zde Serov, který odkazuje také na několik dosud neznámých dokumentů týkajících se Wallenberga, mimo jiné na doklad o jeho kremaci. Vzhledem k naprosté nejistotě panující ohledně Wallenbergova osudu, po němž pátral mimo jiné na žádost příbuzných také Simon Wiesenthal, nebylo dlouho jasné, jak dlouho v Sovětském svazu přežíval. Podle některých svědků byla osoba odpovídající jeho vzezření spatřena v sibiřském gulagu ještě v 80. letech.

Ve světle nových skutečností nyní oslovila Mezinárodní nadace Raoula Wallenberga (IRWF) otevřeným dopisem ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby otevřel archivy KGB a umožnil v nich pátrat po místě ostatků Raoula Wallenberga a poté případně povolil jejich převoz a pohřbení.

Raoul Wallenberg odcestoval do Maďarska jako mladý obchodník a architekt. Bylo mu tehdy 32 let a postrádal zkušenosti z diplomacie, maďarské prostředí však znal díky obchodním kontaktům a nabídl se tedy, že v rámci americké iniciativy zde bude sloužit jako speciální vyslanec s cílem zachraňovat Židy, jejichž průmyslové vraždění již běželo v plném proudu. S vynaložením nemalého úsilí a s nasazením vlastního života pak rozdával švédské ochranné pasy Židům prostřednictvím své kanceláře a později i osobně. Ochranné pasy, jídlo a oblečení rozdával ještě i Židům v transportech či kráčejícím v pochodech smrti. Zachránil tak podle odhadů život až sto tisícům lidí.

Po obsazení Budapešti sovětskými vojáky se údajně sám pokusil kontaktovat Rudou armádu, zřejmě opět s cílem vyjednat s nimi pomoc a ochranu pro ghetto. Naposledy byl spatřen svými spolupracovníky 17. ledna 1945, jak ho sovětští vojáci odvážejí na vojenské velitelství do Debrecínu. Zde byl zatčen a kvůli podezření, že je americký špión, odvezen do Sovětského svazu, kde se jeho stopy ztrácely.

zdroj: ztis.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *