„Já vola nikomu dělat nebudu!“

„Kde není volů, je žlab čistý, ale hojná úroda je v síle volů.“ Tak praví přísloví.

Volů je nám zapotřebí.

Jistě jsou i krásnější zvířata – lev, gepard, gazela, laň atd. Jistě jsou zvířata, na která je zajímavější pohled. Málokdo by se v ZOO zastavil u ohrady s voly…

Přesto – volů je nám zapotřebí!
Protože, kde jsou volové, tam je hojná úroda.

Někteří lidé jsou jako lev, či tygr – jsou vznešeného zjevu, je na ně radost pohledět, jsou silní, neohrožení, cílevědomí a před ničím se nezastaví. Když je vidíš, říkáš si „to je chlapík! taky bych chtěl být jako on!“.

Někteří lidé jsou jako gazela, či laň – krásní, ušlechtilí, ladného pohybu, neustále pobíhají, přebývají na vysokých místech, mají o všem přehled, všemu rozumí, hlavu stále ve výšinách, plni dojmů, slov „ode Pána“, plní zjevení dovedou krásně mluvit o tom, s čím se v těch výšinách setkali, co vše by se mělo…

Přesto, chceme-li úrodu, volů je nám třeba!

Protože lva ani tygra pod jho nedostaneš, on nebude sloužit, on se narodil, aby vládl, do pluhu jej nezapřáhneš, úrodu nepřinese…

Ani gazela, ani laň utěšená se do tahu nehodí. Její půvabné, tenké nožky se zkřiví a zlomí, když na ni naložíš, když ji švihneš, běží zděšená 3 kilometry, než se zastaví, ta ti úrodu nepřinese…

Žlab, jesle budou prázdné a v domě hlad.

• Volů je nám zapotřebí!
• Vůl je ochotný táhnout…
• Vůl je smířený s tím, že bude celý život sloužit…
• Vůl důvěřuje svému pánu, že dá vodu i seno, že se postará…
• Vůl se drží domu, chléva…
• Vůl táhne, nese, pracuje tam, kde se to líbí jeho pánovi…
• Volů je nám zapotřebí!

Služebníků, kteří, ač se narodili jako Královské děti, odkládají svá privilegia a přijímají dobrovolně a s radostí jho služby svému Pánu.

Jsi ochotný stát se pro svého Pána volem?