CV Milost Praha – Moderní církev s tradičními hodnotami

I.část: Historie pražského sboru CV Milost – „nepohrdej dne malých začátků“

Pražský sbor vznikl z potřeb pár lidí, kteří se přistěhovali nebo studovali v Praze. V té době existovali charismatické církve, kam jsme mohli chodit. Ale službu a vedení pastorů, na kterou jsme byli zvyklí na Slovensku, jsme vyhledávali i v Praze. Nejdříve jsme se scházeli po skupinách, ale toužili jsme také po veřejných shromážděních.

V roce 2005 vznikl sbor Církev víry Praha pod hlavičkou CV Milost a vedením pastora Martina Mazúcha, který dojížděl z Olomouce až do roku 2012. Od té doby jsme pod vedením manželů Petera a Janky Kubových, kteří vedou v současnosti několik velkých sborů a mnoho misijních skupin.

Pražský sbor je velmi specifický. Mnoho lidí stále dojíždí z okolí Prahy. Ale díky akcím, které pořádáme, již zde potkáme i místní lidi. Praha je velkoměsto a žije trochu v jiném režimu a pracuje v čase. Její obyvatelé mají vysoké nároky na kulturu prostředí, ve kterém se pohybují. Pohlceni časem a prostředím nepřijímají další informace jednoduše. Proto úroveň šíření evangelia musí být vyšší, aby i Praha a její obyvatelé byli ochotni vyslechnout tu dobrou zprávu.

Díky této úrovni v Praze bylo velmi náročné sehnat vhodné prostory pro naše bohoslužby. První veřejné bohoslužby se pořádali jeden krát týdně v kulturním středisku Poštovka, kde jsme během pár let vystřídali několik učeben a místní sál. Neměli jsme zde pevné zázemí a vše jsme si museli na každé shromáždění připravit a uklidit. Jednalo se převážně o technické zajištění, které jsme přiváželi auty. Velký posun byl, když jsme zde získali sklad. Pro větší akce jsme si pronajímali různé sály po Praze. V tomto období prošlo sborem mnoho lidí a mnoho skupin z různých míst, kteří se chtěli přidat pod tuto službu, a která dnes přesahuje daleko za hranice města Prahy na všechny směry.

S manžely Kubovými jsme prostory přestěhovali do centra Prahy. Přímo do kulturního centra Lávka, a to s krásným výhledem na Karlův Most. Byl zde pronájem i s místností pro dětskou besídku, ale vždy jen na pár hodin. Takže nepříjemné stěhování jsme neopustili. Naopak, přibyly dny, kdy se setkávala i mládež a jezdili sem i ze vzdálenějších míst jako je Pelhřimov nebo Teplice. Byl to čas neustálého stěhování, ale i budování. A lidé stále přicházeli a odcházeli.

Přesto jsme pracovali na vinici a s vírou jsme poslechli Boží slovo, které jsme si nechali oživit Duchem Svatým, do naší situace. Židům 11/8-10 „Vírou uposlechl Abraham, když byl volán, aby vyšel na místo, které měl dostat za dědictví, a vyšel, ačkoli nevěděl, kam jde. Vírou se usadil v zaslíbené zemi jako v zemi cizí, bydlel ve stanech s Izákem a Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. Očekával totiž město mající základy, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh.“

Již brzy se můžete těšit na druhé pokračování.
„Jak šel čas, aneb čas velkých začátků…“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *