Pokračujeme 18.

Polovina léta je za námi. Neměla chybu. Tábory byly OK, probíhají kampaně a bohoslužby mají dobrou účast. Všude vidíme atmosféru víry a očekávání.

Zkušení věřící se znepokojením sledují, jak se některé evangelikální církve liberalizují, jak se do nich tlačí svět. To, co je pro dnešní mládež běžné, by bylo pro jejich rodiče nepřijatelné. Velký podíl na tomto stavu mají festivaly, které jsou typické pro toto letní období. Pod rouškou sjednocení přichází jakási „teplá vlna“, pro kterou jsou charakteristické pojmy jako feeling, image a „američtina“. Ve výzvě „pojďme před Boží tvář“ chybí objasnění, co se vlastně pod tím myslí. Zapomene se pojmenovat hřích, abychom nenarážely na „něco, co nás rozděluje“. A už vůbec neslyšíme výzvy k pokání, například, z hříchu a modlářství. Co s tím?

Zachovat dobré evangelikální biblické základy. Zpět k Písmu!

Namísto uměleckých obrazů na těle a ležérnosti oceňujme ráznost, mužnost, rozhodnost, přímost, charakter, dodržování slova atd.

Rozlišujme opravdové pomazání a Boží moc od plagiátu, kterým je citové vzrušení nebo různé vidění, sloužící pouze k vyvolání dojmu duchovnosti. Raději se všichni hojně modleme v jazycích a vyhánějme démony.

Oceňujme vyučování Božího slova, oceňujme kazatele, ať je hudební produkce podřízena Božím služebníkem, a ne naopak.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *