Církev Bejt Elijahu v Haifě – 2. část

V předchozím díle jste si mohli přečíst o církvi Bejt Elijahu v Haifě z pohledu náhodného návštěvníka. Nyní se můžete dozvědět něco o historii, současnosti i vizích církve přímo od zástupce pastora, Philipa Litlea, který ochotně odpověděl na následující otázky.

Philip Litle s manželkou Heidi
Philip Litle s manželkou Heidi

Dobrý den, mohl byste, prosím, krátce představit vaši církev?

Jsme mesiánská kongregace. To znamená, že jsme společenství (převážně) Židů, kteří uvěřili, že Mesiáš zaslibovaný ve Starém Zákoně už přišel na tento svět jako Ježíš Kristus. Věříme, že jediná cesta k odpuštění hříchů pro každého člověka, pro Žida i Nežida, vede jen skrze oběť Ježíše Krista a skrze osobní vztah s ním. Věříme ve Starý i Nový Zákon stejně jako nežidovští křesťané po celém světě, zároveň se ale nechceme vzdát naší židovské identity a dědictví.

Jak a kdy vaše církev vznikla?

Naše církev už existuje poměrně dlouho. Její vznik je spjatý se službou Magne Solheima. Byl to norský misionář, který ve 30. letech minulého století kázal Židům v Rumunsku. Mnoho Židů té době uvěřilo v Ježíše a vzniklo mnoho tzv. hebrejských církví, bohužel tyto komunity naprosto smetl holocaust. Pastor Solheim musel odejít z Rumunska a hledal místo, kam ho Bůh povolává. Různými oklikami nakonec dorazil do Haify právě v době, kdy tam začínali přijíždět Židé, kteří přežili koncentrační tábory. Jednou, když do přístavu dorazila loď plná těchto zubožených lidí, mezi nimi Magne Solheim poznal členy své rumunské církve a oni poznali jeho. Okamžitě spolu začali pracovat na založení církve. Od roku 1950 už církev funguje na tomto místě a pod tímto názvem. O něco později církev založila domov důchodců pro stárnoucí přeživší holocaustu, kteří neměli žádné rodiny, jež by se o ně postaraly. Také tento domov důchodců funguje dodnes.

Bohoslužba v Bejt Elijahu
Bohoslužba v Bejt Elijahu

Jak jste vy sám dostal ke službě v Izraeli?

Pocházím ze Spojených států. Už od mala jsem měl v srdci zájem o Izrael, ale neměl jsem žádnou konkrétní představu nebo plán. Když jsem si se oženil se svou ženou, rozhodli jsme se sloužit jako misionáři v zahraničí. Chtěli jsme jít do východní Evropy, ale Bůh nás povolal do Izraele, a tak jsme se v roce 2000 přestěhovali do Haify. Začali jsme sloužit studentům na Technionu (technické univerzitě) a postupně nás Pán přivedl do této církve, kde jsem dnes zástupcem pastora.

Je snadné kázat v Izraeli o Ježíši? Jak Židé reagují?

V židovské společnosti samozřejmě existují silné předsudky vůči Ježíši a křesťanství. Izraelci jej považují za něco cizího, co do jejich společnosti a kultury nepatří. Náš sbor například nepořádá velké kampaně na úrovni celého města, protože by na ně nikdo nepřišel. Neznámí lidé nechtějí přijít na mesiánskou akci, protože na sobě neseme nálepku „misionářů“ a to je vnímáno jako něco velmi negativního. Na druhou stranu, lidé dobře reagují na osobní pozvání a osobní svědectví.

Jsou některé skupiny v izraelské společnosti otevřenější vůči křesťanství než jiné?

Jak už jsem řekl, nejvíce lidí přišlo skrze osobní kontakty. Obecně se platí, že noví přistěhovalci reagují lépe než kdokoli jiný, obrací se ale i rodilí Izraelci.

Pozorujete nějaký vývoj církve v Izraeli? Jak se daří jiným sborům?

V posledních 10 až 15 letech jsme svědky nevídaného růstu církve. Když jsem se v roce 2000 přistěhoval do Haify, navštěvovalo sbor Bejt Elijahu jen několik desítek věřících. Od té doby narostl na více než 120 stálých členů. Podobný vývoj se odehrává v mnoha sborech po celém Izraeli. Z malých a nenápadných domácích skupiny se stávají sbory se 100 a více členy. Mesiánští Židé jsou více vidět a společnost si jich začíná všímat. Rovněž předsudky a nedůvěra, o kterých jsem mluvil, se částečně oslabily, i když stále trvají.

Jakou vizi má vaše církev?

Naší vizí je růst. Věříme, že církev by měla růst ve třech směrech, které jsou od sebe neoddělitelné. Chceme růst ve vztahu k Bohu, k sobě navzájem a k lidem venku. Bůh zjevil ve svém slově, jak vzácný je pro něj každý člověk a jak moc touží po živém a osobním vztahu s každým, kdo ho ještě nepoznal. Je naší zodpovědností podělit se o tuto dobrou zprávu s ostatními a věříme, že stále bude přibývat těch, kdo Bohu uvěří.
Děkuji Vám za rozhovor!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *