11 kroků, aby rivalita mezi sourozenci nevznikala

Už z Bible víme, že rivalita mezi sourozenci není dobrá. Vidíme to na příkladu Kaina a Ábela, na Josefovi a jeho bratrech, na Davidovi a jeho sourozencích. Rivalita je tak špatná, že může přerůst až k nenávisti, což způsobí odpadnutí od Boha.

11 kroků, aby rivalita mezi sourozenci nevznikala:

• Už během těhotenství je dobré se modlit, aby se děti měly rády. Modlete se, aby spolu uměly vycházet, aby si pomáhaly, aby věděly řešit konflikty komunikací, aby se uměly dohodnout, aby mezi sebou nesoupeřily, aby je Bůh ochránil a mnoho dalšího. Také proste Boha o moudrost při výchově, jak řešit „neřešit“ konflikty, jak je motivovat a neupřednostňovat jednoho před druhým.

Hospodinovy oči hledí ke spravedlivým, své uši naklání k jejich volání. Žalm 34/16

Během těhotenství povídejte svému prvnímu děťátku, že přijde do rodiny další člen, jehož budete mít stejně rádi jako jeho. Povídejte mu, jak se s druhým miminkem bude hrát, že už nebude sám, ale bude mít nového kamaráda. Vyprávějte mu, jak ho budete spolu přebalovat, krmit a koupat …
Zapojte ho do dění, aby nemělo dojem, že je navíc a že se pozornost soustřeďuje pouze na příchod druhého miminka.
Když už přijde na svět nový potomek, dodržujte to, co jste prvnímu dítěti mluvili během těhotenství. Vybudujete si tak důvěru a předejdete mnohým problémům. Jako je například pocit nespravedlnosti, zbytečnosti, odcizení a uzavření se do sebe.
Dávejte pozor, abyste neupřednostňovala některé z dětí. Ještě pokud je druhé miminko maličké 0-4 měsíců, dávejte více svého času tomu staršímu. Zabráníte tím pocitu, že je nyní druhořadé. Časem si zvykne se o vás dělit s mladším sourozencem a přijde to spontánně.
Pokud máte obě děti u sebe a náhodou políbíte mladšího sourozence, tak dejte pusu i staršímu. I když není blízko vás, ale pusu vidělo, či slyšelo. Zavolejte si ho k sobě a udělejte přesně to, co jste udělali miminku.
Vůbec nekritizujte své děti a už vůbec ne před sebou. („Ty jsi ale nepořádná, koukni jaký tu máš nepořádek, vůbec se na tebe nemohu spolehnout.“) Druhé dítě to vidí, slyší a může si to začít myslet o sestře / bratrovi též. Dále vám to pak může podávat jako „Koukni mami! Zase si neuklidil.“ Tímto způsobem bude chtít poukázat na sebe, jaké je dobré a „pořádkumilovné“. Reakce většiny rodičů bývá taková, že dají za pravdu tomu, kdo žaluje a druhé dítě zkritizují, nebo nějak upřednostní toho, kdo na to poukáže. V takovém prostředí vzniká rivalita mezi sourozenci a předhánějí se mezi sebou o vaši náklonnost.
Nepoukazujte na toho lepšího „vidíš, jaké má dobré známky tvůj bratr?“ Nebo „vidíš, udělej to jako tvoje sestra, ona to umí“, „proč nemůžeš chodit na fotbal jako tvůj bratr, vždy musíš mít jiné záliby?“ V takovém případě s největší pravděpodobností nastane situace jako v předcházejícím odstavci.

Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce, ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá. Pr. 14/31

Všímejte si, s jakým záměrem za vámi chodí vaše děti (či chtějí vyvýšit sebe ve vašich očích, nebo chtějí ublížit sourozenci) a jednejte s rozvahou a promyšlením. Ne v návalu emocí, či ve snaze rychle něčemu zabránit, pokud to není životu nebo zdraví nebezpečné.
Někdy menší hádka, skřipky mezi dětmi není na škodu. Protože děti se musí naučit čelit i takovým situacím a umět si poradit, když druhý nesouhlasí s jeho návrhem. Musí se vynalézt, odpustit si, pokud si ublížily a naučit stát při sobě.

Železo se brousí železem, tak přítel brousí svého přítele. Pr. 27/17

Chvalte obě děti stejně. Hledejte možnosti, jak děti pochválit, ne za co je trestat, či napomínat. Platí vzorec: Zdůrazňování = Opakování. To, co zdůrazňuješ, přichází. Děti se nenapraví tak, že jim řekneme „pro všechno jen pláčete“, ale napraví se, když jim řekneme „vím, že se dokážete dohodnout a najít řešení“.
Nedovolte jim na sebe žalovat a tímto způsobem zároveň shazovat druhou stranu. Pokud jim to dovolíte, stanete se jejich mediátorem v každé, byť banální situaci a ani na chvíli si neodpočinete. Budete z toho velmi unavená. Neřešte dětské spory, pokud se vás netýkají, nebo neohrožují zdraví dětí. Nevíte, co všechno sporu předcházelo a můžete neprávem ukřivdit jednomu z dětí. Raději to zkuste vést otázkami jako prostředník: „A co chceš ode mne? Jak byste to chtěli vyřešit? Co chcete dosáhnout?“
• Někdy nastane situace, že něco budete chtít od svých dětí za odměnu, nebo budete mít soutěž, kdo posbírá nejvíce kostek. Dejte odměnu pouze vítězi. Pokud dáte odměnu i druhému, vůči vítězi to bude nespravedlivé a může se stát, že se přestane snažit. A ten, kdo prohraje se vůbec nemusí snažit vyhrávat, protože i on bude odměněn.
Věnujte každému dítěti SAMOSTATNĚ nějaký čas. I když je to v dnešní rychlé době těžké, ale i 10 minut stačí. Zajímejte se o všechny vaše děti stejně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *